Chajim Weizmann

Chajim Weizmann חיים ווייצמן
1. prezident Izraele
Ve funkci: 1. února 1949 – 9. listopadu 1952
Předseda vlády	David Ben Gurion
Nástupce	Jicchak Ben Cvi
Stranická příslušnost
Členství	Všeobecní sionisté
Narození	27. listopadu 1874 Motal, Ruské impérium (nyní Bělorusko)
Úmrtí	9. listopadu 1952 (77 let) Rechovot, Izrael
Místo pohřbení	Rechovot
Choť	Věra Weizmannová
Partner(ka)	Sophia Getzowa (od 1898)
Příbuzní	Ezer Weizman (synovec)
Alma mater	Polytechnický institut v Darmstadtu Freiburská univerzita
Profese	chemik
Náboženství	judaismus
Ocenění	čestný doktorát Hebrejské univerzity v Jeruzalémě (1947) honorary citizen of Jerusalem
Podpis
Commons	Chaim Weizmann
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chajim Azri'el Weizmann (hebrejsky: חיים עזריאל ווייצמן;‎ 27. listopadu 1874, Motal – 9. listopadu 1952, Rechovot) byl sionistický vůdce, prezident Světové sionistické organizace a v letech 1948 až 1952 první prezident Státu Izrael.

Mimo politiku a diplomacii byl rovněž uznávaný vědec v oblasti chemie a akademik. Vystudoval univerzity v Německém císařství a Švýcarsku a posléze přednášel na univerzitách v Ženevě a Manchesteru. Za svůj život publikoval na sto vědeckých prací a nechal si zapsat přes sto patentů. Jeho nejvýznamnějším objevem se stala metoda syntetické výroby acetonu prostřednictvím bakteriálního kvašení.^[1] Tento způsob výroby výrazně pomohl mocnostem Dohody během první světové války. Stal se duchovním otcem Balfourovy deklarace z roku 1917, v níž britská vláda vyjádřila své sympatie zřízení židovské národní domoviny v Palestině. Stál u zrodu nejstarší izraelské vysokoškolské instituce – Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, kterou pomáhal založit společně s Albertem Einsteinem, Sigmundem Freudem a Martinem Buberem. Významně se také zasadil o vznik vědeckého výzkumného institutu ve městě Rechovot, které se na jeho počest jmenuje Weizmannův institut věd.